Navzdory všem mým snahám a mému očividnému přátelství s kočičím obyvatelstvem pražského bytu je naše rodina jistými lidmi považována za mírně barbarskou, alespoň tedy co se týče zvířecího osazenstva. Asi za to může náš přístup k regulaci polodivokých koček na vesnici, kde se držíme generacemi vyzkoušených postupů. Ale já teď těmto jistým lidem ukážu. My nejsme barbarští, to jen ty dvě „kočičí tety“ jsou mírně přecitlivělé.
