Je pátek, deset hodin večer. Přesně ten
čas, kdy moje hospoda praská ve švech. I když teď bych měl spíš říct, že to je
ten čas, kdy by moje hospoda byla bývala praskala ve švech, kdyby nás nebyli
bývávali navštívili naši „vesmírní přátelé“, důraz na uvozovkách.
Ptáte se, jak je možné, že v pátek
večer není v nejlepší hospodě široko daleko ani noha, zvlášť když
v televizi běží hokej? Rád vysvětlím.
